Martine, takže přejezd Kypru? Jak to vzniklo?
Bylo to tak, že jeden známý od Davida Paška, Franz Bauernhofer, viděl video "Across the Austria" a vlastně nás na Kypr pozval. Je to Rakušan, který studoval architekturu na TU Wien, kde poznal manželku z Kypru a odjel tam s ní. Dnes mají s dalšími partnery Cestovní agenturu Side-tours a také rozjíždějí architektonickou kancelář. Franz jezdí na závodním kole, a proto je mu blízké co děláme. Agentura Side-tours je také naším hlavním parterem a zajišťuje nám servis na Kypru. No a pak Honzo, moc dobře víš, a možná více než já, že život je výzva sama o sobě a pokud těch výzev kolem nás je málo, tak si nějaké vytvoříme nebo přitáhneme. A Kypr je jednou z nich. Jednou z myšlenek, která se projektem line je i spojování nespojitelného. Národy, území a vytvoření propojení, které může být až překvapivé. Já jsem nebyl přímo u vzniku projektu, tedy chvíle, kdy se řeklo, že se pojede, ale na ukonční sezony na Šumavě jsem se s Davidem dohodnul, že budu součástí a přiložím také ruku k dílu a hlavně organizaci. Proto je kromě Side-tours, Rakouského svazu (TTVÖ ) mezi partnery i Koloběžec Pardubice:)
Mapa přejezdu
Můžeš ten projekt nějak představit? Odkud, kam, proč a nač?
Jednoduše řečeno ze západu na východ po severním pobřeží. Z místa nejvíce na západě, odkud se dá jet až na místo nejvíce na východě, kam se dá dojet. Konec bude asi po šotolině a kdoví jaké cestě, ale jinak různě kvalitní asfalt. Již jsem zmínil myšlenku spojování a snahy ukázat, že spojit se dá ledasco, tak i zde ta myšlenka je. Chceme spojit dva regiony, které v současnosti jen obtížně nacházejí cestu ke komunikaci. To znamená Kyperskou a Tureckou část ostrova. Celý tým je také hezky mezinárodní a pokud bychom se podívali do historie našich národů, pak národnosti několikrát spojené a pak zase rozdělené.
Martin Komár, jeden ze dvou českých zástupců expedice
Jaká je tedy sestava týmu?
Na koloběžkách nás bude šest. Dva jsme z Čech, já a Elleanor, Niklas Rother je z Německa a pak známá trojka z Rakouska, Guido Pfeiffermann, David Pašek a Jurek Milewski. Každý máme za sebou už nějakou tu extrémní jízdu a jsem hodně zvědavý, jak se nám podaří ty různé nátury spojit do funkčního celku.
Pak sebou bereme z Čech fotografa a novináře Jirku Sejkoru.
Nesmírně důležití jsou i naši partneři, kteří nás podporují, ať už jako média (Deník, Stadt-Wien.at, tritt.at), organizace na Kypru (Sidetour), nebo třeba regenerace po tréninku či celé akci (MRS – Magnesium Regeneration System). Bez nich by to nešlo a jsou také nedílnou součástí týmu.
Míša Malečková
Ve hře jsou ještě tři Rakušané - David Pašek
Co support? Jak řešíte podporu podél cesty? Jídlo apod.
Bez supportu by akce jet asi nešla, protože jedním z cílů je oficiální rekord v přejezdu Kypru, který jsme přihlásili na UMCA - UltraMarathon Cycling Association. Takže doprovodné auto plné jídla a materiálu během celé cesty s námi. Přílet na Kypr o den dříve, abychom se nachystali na místě, a po celodenní jízdě ještě jeden den na místě na regeneraci navíc, to bude asi jediný opravdu odpočinkový den. Jinak si budeme současně i vlastním supportem, každý bude dělat co umí, proto třeba nebereme zdravotníka, ale beru sebou tejpy a své masérské schopnosti a znalosti. Další členové týmu třeba budou více do oprav koloběžek či jiných aktivit. Každý přidá ruku k dílu.
Guido, který loni přejel Kanadu
Tys jel už Paříž – Roubaix. Čekáš to jednodušší nebo těžší? Jaké jsou nástrahy expedice?
Za absolvování Paris-Roubaix jsem moc vděčný, protože si z něj hodě bereme inspiraci pro organizaci. Délkou jsou obě akce na tom velmi podobně, ale profilem trati jsou hodně rozdílné. Teď je otázka je horší jet cca 280km po rovině s 60km po šílených kostkách nebo stejnou vzdálenost sice po doufám normální silnici, ale s 3500 metry převýšení. Obávám se, že Kypr bude těžší, navíc pojedeme po pobřeží a pokud nám foukne vítr proti, pak to bude opravdu velmi těžké. První velké stoupání nás čeká velmi brzy, již po nějakých 35km a hned solidně prudký kopec o délce cca 15km. Motivací by nám na něm mohl být třeba východ slunce na vrcholu kopce. Nicméně budou i další kopce, a bude jich dost. Ani jeden už nebude tak vysoký, ale budou třeba i delší. Pro mne osobně, tím že jsem koloběžec z rovinatého terénu, jsou kopce velkým strašákem.
Takže když se vrátím k otázce co bude těžší, tak vlastně nevím.
Ale jedna nástraha je specifická, jedná se o oblast, která může být problematická kvůli bezpečnosti. Přece jen mám trochu strach z Turecké části ostrova. Budeme mít fotografa, který bude fotit, projedeme celý ostrov a nikdy nevíte jestli náhodou nevyfotí vojenský objekt. Trochu se bojím o našeho fotografa, aby nepoznal turecké vězení zevnitř. A my případně s ním.
A bývalý cyklista Jurek Milewski, pokořitel např. Paříž - Roubaix
Co trénink. Chystáš se nějak speciálně?
Snažím se jezdit delší trasy na koloběžce, než obvykle v tuto dobu sezóny. Je to hlavně o čase stráveném venku při sportu. Obecně jakýkoli pohyb při jakémkoli sportu. Příprava na Kypr mi samozřejmě úplně boří přípravu na ligu, protože rychlost nemám a ani se na ni cíleně nechystám, vše podřizuju vytrvalosti. Letos to na lize budou mít mí soupeři se mnou asi jednoduché. A pokud si vzpomenu na Roubaix, tak stejně konec, respektive vše nad 200km bude o hlavě. Takže i mentální příprava. Cvičím jógu, ta mi pomáhá.
A k nim mladý Němec Niklas Rother
A co potom? Nějaký další projekt v dohledu?
Další projekt se určitě najde. Sice se teď soustředíme na jeden cíl, který splníme v dubnu, ale kdo ví. Třeba už během toho jednoho volného dne na Kypru někde na pláži něco vymyslíme.
Honzo díky za pozvání na rozhovor
