Můj první koloběžkový závod, SOUTĚŽ - Vlasta Pytela

Vlasta Pytela   28.6.2017 Můj první koloběžkový závod
První Vlastova Rollo liga První Vlastova Rollo liga

Soutěž Můj první koloběžkový závod se nám rozjíždí. První příspěvek poslal Vlasta Pytela a je o jeho první Rollo lize, na kterou se vydal 7.6.2017 do Vysočina arény...

Ještě zhruba před rokem jsem vůbec nevěděl, že existuje v naší malé zemi celkem velká koloběžková komunita a také, že existuje koloběžková soutěž s názvem Rollo liga.

V září 2015 jsem si koupil Yedoo Mezeq New a začal jsem jezdit 20 – 30 km vyjížďky. Nebyl jsem na facebooku a nikoho s trochu lepší výletní koloběžkou neznal. Postupně jsem začal řešit asi klasické dilema všech koloběžkářů – blatníky. Koupil jsem si Yedoo blatníky na mého Mezka, ale ty mně nevyhovovaly. Nevěděl jsem co s tím, až jsem náhodou objevil specializovaný obchůdek (květen 2016) a v něm dnes mého kamaráda a spolukolobkáře Petra Mejsnara (Rtepa). A jak to jen Rtep umí, odcházel jsem obratem s půjčeným Mibo GT. Sedlo mi úplně úžasně (a stále sedí) a po 14 dnech bylo jedno krásné zelené moje. 

Poté jsem se připojil k brněnské skupině BKG (Brněnské kolobkové gang) a kromě tradičních středečních popracovních vyjížděk jsme občas i o víkendech jezdili minimálně naši oblíbenou trasu „Ke Knedlíkovi“ (40 km). Také jsem stihl můj první závod a to koloběžkový pohár v Blansku – Blanenská 10. Bylo to super, ale pak přišla zima (a hodně dlouhá) a jelikož jsem ani neměl pořádné zimní oblečení, tak byla koloběžka až do konce února, resp. března zavřená ve sklepě. 

Sezóna našich vyjížděk 2017 se taky rozjížděla pomalu hlavně kvůli počasí no a musím říci, že jsem po Masaryk runu 2017 a celkem dobrém umístění po nemoci začal zjišťovat, že by to chtělo něčím okořenit. A pak se propojilo spoustu věcí a jelikož jsem tomu šel naproti tak jsem pak 3.6.2017 stál na startu sprintu 2.kola Rollo ligy v NMNM! A to společně s několika dalšími členy BKG (Rtepem, Davidem, Blankou a Laďou).

 Celé to začalo vlastně tak, že jsem se na poslední chvíli zúčastnil Mibo koštu, což je den otevřených dveří rožnovského výrobce mé krásné koloběžky Mibo, a tam nás kolegové z týmu Bokolobka uvedli do rozpaků slovy: „A kdy začnete taky závodit ogaři!“ Prvně jsem si zjistil, jestli „Ogar“ není nějaké to neslušné slovo. Poté jsme to s ostatními ve vlaku probírali horem spodem no a byl jsem určen za manažera týmu a začaly zatím pravidelné tréninky každý pátek.

Konstantinovy Lázně jsme nestihli, ale poté, co byl termín Rollo ligy v NMNM přesunut o týden dál, což taky vyhovovalo víc, a když jsem zjistil ... „Vždyť tam máme (v NMNM) podnikové chaty!!! (1,5 km od Vysočina arény)“, nebylo co řešit. Asi uhodnete - úplně náhodou byly chaty prázdné, a tak jsme se skvělou partou lidí z BKG (nejen závodníků, ale i fandů) vyrazily na naši první klubovou (i mou osobní) Rollo ligu. 

Start ve Vysočina aréněStart ve Vysočina aréně

V sobotu sprint (1x 1 km kolo) v neděli dlouhý závod (jezdilo se na 2,2 km kole), takový byl rozpis. Hned bylo vidět, že na rozdíl od koloběžkových pohárů (BL 10 a Masaryk run) je zde méně lidí, ale zato od pohledu víc „namakaných“. Také 2 denní cyklus je jiný. No vrhl jsem se do závodů (sobota sprint) a kdyby bylo v mé kategorii „Masters“ čtvrtfinále, tak jsem minimálně do něj postoupil! Ale to nevadí, prostě to tak bylo. Každopádně jsem nevěděl, co čekat od nedělního dlouhého závodu na 31 km. 

Nakonec byly v neděli závody zkráceny (pro mou kategorii na 22 km), ale to jim vůbec neubralo na obtížnosti a zajímavosti. Pořadatelé udělali více skupin a myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Abychom se na trati nepomlátili. Jen tak mimochodem - tratě ve Vysočina aréně jsou těžké, ale nádherné! Chvílemi jsem si připadal jak Ondra Moravec. Ne s flintou, ale se samohybným dělem! 

Rozjel jsem to opatrně (i když jsem se nesmyslně jako zelenáč cpal dopředu na startu). Už v zaváděcím kole jsem měl problém se nejen nadechnout, ale vůbec držet kontakt, a to i s některými veterány a ultraveterány. Také moje první kolo bylo hodně slabé (6:13) a vůbec se mi nejelo dobře. Tempo bylo pro mě velmi vysoké (ještě, že jsem nejel v první rozjížďce se seniory a juniory....). Ale já si pro sebe v duchu opakoval ...“Ty vole, ještě minimálně 8 kol do cíle, neblbni“. Zde je ještě potřeba dodat, že jsem jel na své krásné a skvělé sportovně-výletní koloběžce Mibo GT a jedinou úpravou bylo snížení řidítek a výměna představce za delší. Žádná karbonová vidlice, galusky nebo jiné úpravy. Tím se nechci vymlouvat, ale závodní speciál to prostě není. 

Do cíleDo cíle

V 5. kole jsem byl dostižen o kolo a v tu chvíli jsem si dal cíl, že nechci dostat 2 kola (nakonec to velmi těsně vyšlo!). Ale také, a to v 5 kole, jsem poznal takový ten pocit vypnutí a jel jsem jako stroj. Jelo se mi výborně, nejlépe poslední kopec před sjezdem na stadion a podařilo se mi konečně dojet a předjet několik závodníků. Dokonce jsem i v tomto posledním kopci přeskakoval na 3 a ne jen „přešlapoval“ stupátko.

Nakonec to bylo 27. místo v rozjížďce (masters, veteráni a ultraveteráni) ze 40 závodníků a dle času jsem dal i některé seniory z předchozí rozjížďky. Naopak jsem „dostal“ i od některých veteránů, klobouk dolů. Ale to vůbec nevadí, protože to bylo prostě super. Skvěle jsem si zazávodil, poznal skvělou partu lidí a myslí, že se můžu zlepšovat. 

Nakonec slova pana Satinského ze známé veselohry „Je čas skončit přátelé, ale příště znovu na Rollo ligu - do Račic (Vy i do Plzně, já bohužel nemohu). 

Vlasta

 

 

 

 

Mohlo by vás zajímat

Můj první koloběžkový závod - SOUTĚŽ

Můj první koloběžkový závod - SOUTĚŽ

Po loňském prvním kile je tu další letní soutěž - Můj první koloběžkový závod. Jaký byl ten váš první závod? A na úvod můj první závod, který proběhl 25.8.2001 ve Vlkově...

Napsat komentář