Jeden červencový podvečer jsem z nedostatku jiné činnosti bloumala po internetu a hledala koloběžkové stránky, jestli se jako v tom koloběžkářském světě něco děje.
Ze zvědavosti jsem klikla na článek Mystických 100km na koloběžce. Jak na ně? Doposud jsem si myslela, že toto číslo se mě v souvislosti s kolobkou vůbec netýká, ale při čtení mě zaujala slova:
..., že průměrně trénovaný jedinec dá stovku na koloběžce téměř z voleje...
a
..., není třeba váš den D nijak odkládat...
A červík začal hlodat. Jelikož jsme doma neměli žádný plán na červencové svátky a povedlo se mi přemluvit kamarádku, aby se mnou jela na kole, a manžela, aby se o nás postaral, tak jsme ve třech vyrazili.
Já – koloběžka
Kamarádka – kolo
Manžel – doprovodné vozidlo
Naplánovaná trasa – podél Rožnovské Bečvy, Start - Horní Bečva - skiareál Solisko, Cíl - štěrkáč v Zářičí
Mapka trasy
Hned v úvodu jsme trochu kufrovaly a místo hurá s kopce dolů jsme si pár kopečků vyšláply, na zahřátí přiměřeně:) Rožnov pod Radhoštěm jsme prosvištěly, první zastávka ve Valašském Meziříčí po 30ti km. Zatím nic nebolí. Před Teplicemi nad Bečvou opouští stezka řeku a musíme zdolat pár kopečků, jeden pořádný. Musíme asi kilometr tlačit, bo tam není asfalt, ale vůbec nám to nevadí, aspoň chvíli trochu jiný pohyb.
Lipník nad Bečvou – 65 km, svačinka, stále nic nebolí
Přerov – 87 km, další svačinka, jedeme stále proti větru, trochu cítit nohy.
Zářičí – 105 km, cíl
Čas na koloběžce 6:22 hod, ujeto 105 km, průměr 16,5 km/hod. Trasa podél vody, v úvodu s kopce, pak rovinka, protivítr, občas mírný, občas docela dost.
Ujela jsem to na 3 chleby se sýrem a dva litry kofoly (možná víc), řeči o gelech a iontových nápojích doporučuji nebrat příliš vážně, ha ha.
V cíli za necelých 7 hodin - to je slušné kilíčko...
Doprovod na kole byl příjemný, hlavně na otevřených rovinkách a při silnějším větru. Stovka jenom na koloběžce by byla určitě těžší, jenže zatím kolem sebe nemám nikoho s koloběžkou. Kamarádi se na mě dívají jako na pošuka, ale pevně věřím, že se to časem změní .
Ještě jednou dík za vaše stránky, protože bez nich bych si na stovku netroufla. Tak trochu sen, o kterém jsem ani nevěděla, se stal skutečností a ani to nebolelo:) Určitě budu o tomto výletu všude hrdě vyprávět až na cyklostezce okolo Bečvy nebude kvůli koloběžkám k hnutí.
Jelikož manžel nemohl ze zdravotních důvodů sportovat, jel s námi jako podpora a zpravodaj. Z výletu vytvořil celkem pěkný dokument:
