A bylo léto a všechno, všechno kvetlo a ty včely tolik bzučely a to slunko, ale to se něco nasvítilo.Jen kruci zrovna ty jediný tři dny celýho léta ty deště, ale ty se něco napadaly. A každý účastník Přejezdu republiky, kterého jsem stihl uvítat v cíli, vyprávěl mi, jak si to užil a jak to bylo skvělé. Všichni, až na Václava, Honzu, Jirku, Marka, Petru, Tomáše, Martina......Ale jinak ostatní byli opravdu nadšeni. Vždyť kdo si kdy běžně zkusí jaké to je, jet přes 300 km většinou v dešti.
Neskutečná účast, neskutečně malé množství těch, kdo se kvůli špatné předpovědi počasí odhlásili, neskutečně moc těch, kteří to i za takového počasí dokončili. Ale všichni, kteří dorazili do cíle, byli odměněni místem a atmosférou, jaká byla v cíli vytvořena. Poprvé se podařilo najít dojezd, kde nás nejen ochotně ubytovali, ale i od brzkého rána téměř do půlnoci obsluhovali. Kde si všichni, kdo dojížděli, mohli si užít ovace těch, kteří v cíli už hodovali, protože cíl byl přímo u posezení a u jídla. Ještě hodně by se dalo psát. Ale jdu si lehnout. Bylo to totiž i vyčerpávající.
Pavel Štork
A já ještě doplním, že jsem neodolal a na pár účastníků se zajel osobně podívat. Tou dobou měli za sebou třeba 24 hodin jízdy, docela dost hodin deště, nějakých 280 km v nohách a poslední padesátku před sebou. Vypadali trochu jako zombíci jedoucí v transu kamsi do dáli, oči podlité krví, v bidonu kolu s birelem, na řídítkách malůvky od dětí. Z koloběžky skoro ani nechtěi sesednout.
Má to něco do sebe ten přejezd, asi si ho hudu muset někdy vyzkoušet...
Honza Vlášek
Tu jsou výsledky
https://www.kolobezkyhodkovice.cz/www-kolobezkyliberecko-cz/prejezd-2019-vysledky
