Přejezd republiky očima Pavla Štorka

Když mně bylo málo let,

měl jsem zcela jiný vzhled.

Vypadal jsem nevinně,

močil jsem si v peřině.

Dneska už jsem velký kluk,

urostlý jak statný buk.

Nemočím už v peřině,

nýbrž v lesní křovině.

Zítra budu starý kmet.

Znát mě bude celý svět.

S dětstvím ale rozdíl není.

Denně jedno pomočení.

Vzpomněl jsem si na tuto básničku, když jsem přemýšlel, jak začít článek o Přejezdu republiky. Napadá mě, že všichni, kteří uskutečňují poněkud nestandardní činy, uvědomují si první a třetí sloku. A proto si tím nestandardním konáním užívají sloku prostřední.

Je krásné, číst si několik dní po akci všechny komentáře, zpravodajství a dívat se na tolik různých fotek, které jste Vy všichni účastníci zaznamenali a nyní je plni dojmů zveřejňujete. Mám radost z toho, že ten poněkud bláznivý nápad, který vymyslel Vašek Jun, si nachází čím dál víc příznivců, což mi potvrzuje, že ani v kosmickém, uhlazeném věku to nebude tak špatné.

Na trati Karel Krchňák - každoroční účastník Přejezdu

Když jsem viděl na startu v Broumově u kostela tolik rozličných účastníků, každého s jinou motivací a každého s jinou představou o překonání vzdálenosti k Jelení vyhlídce, spokojeně jsem zavrněl, protože o to nám jde. Aby tento podnik byl pro každého, kdo si troufne. Pak jsem byl zcela zahrnut lahvemi bílého vína, které nám byly předány závodníky jako zástupné startovné. 

Těšil jsem se na odstartování  Přejezdu u benzínky. Na obvyklých závodech to bývá tak, že po startovním výstřelu se závodníci rozjedou jedním směrem. V Broumově se konal lehký unikát, neboť po odstartování se jedni rozjeli dopředu, jiní dozadu a část dokonce zůstala na benzíně a dala si zmrzlinu. Jelikož si trasu každý volil dle svých představ, spousta jezdců se během příštích dvou dnů potkávala, chvílemi jela společně, aby se dále naopak míjela. Někdo jel nonstop, jiný spal pod širákem a byli i ti, kteří si předem na trase zamluvili penzion. Někteří používali GPS. Též velký rozdíl je, pokud závodník má svůj doprovod. Proto jsou tyto údaje zaznamenány v konečné tabulce. Jezdci bez doprovodu si musí buď vézt vše s sebou, což je prakticky nemožné, nebo musí zastavovat a hledat, kde doplní vodu, kde lze koupit nějaké jídlo.

Parádní je, že Přejezd lze pojmout různě - zde Tom Possum a pivečko

Nemohu nezmínit plán vítěze - Tomáše Drobníka. Dopředu určil svému doprovodu 6 míst, kde na něj čekali. Tedy Tomáš Drobník zastavil během 330km pouze 6x, aby doplnil vodu a jídlo do kapes. Dalším neskutečným údajem je jeho konečná čistá průměrná rychlost. - více jak 21 km/hod. Takticky využil toho, že znal všechny časy svých potenciálních soupeřů (startoval až v sobotu v 5:00). Rozdíl mezi prvním a druhým na 330ti kilometrech je osm minut.

Nutno zmínit, že k nám počasí tentokrát příliš přívětivé nebylo. Po několika lehkých pátečních přeháňkách, propršela téměř celá sobota. Je neskutečné, že za takovýchto podmínek předčasně ukončilo závod pouze pět účastníků. Všichni, kteří přijížděli do cíle promáčení a promrzlí, se stali našimi velkými hrdiny.

Jeden z Přejezdových strojů - verze light

Je nádherné poslouchat v cíli všechny vzrušené debaty o vhodnosti té které trasy, o mnohých zajížďkách, o četných setkáních s domorodými obyvateli ve vesnicích, o kopcích, o komplikacích technického rázu (kupříkladu prasklá zadní vidlice na koloběžce), o vyčerpání a o neskutečných  zážitcích umocněných  zvýšeným vnímáním přítomného okamžiku. Věřím, že si většina z nás čas strávený Přejezdem republiky č. 5 bude přehrávat v hlavách velmi dlouho, ne-li navždy.

Jedinou lehkou kaňkou  (alespoň z mého pohledu), byla nevstřícnost mladé paní provozní penzionu Jelení vyhlídka. Poslední uvařené jídlo v půl osmé a poslední vydané pivo v devět hodin večer, nás zaskočilo. Nutno dodat, že příští rok bude v penzionu nový provozní, tak snad i tato malá lapálie se povede odstranit. Jinak očekávání ohledně cílového místa se naplnilo. Stálo úsilí se k němu vyšplhat - nejvyšší bod trasy. Odměnou byl osamocený penzion v lesích, kde kromě obsluhy a účastníků Přejezdu nikdo nebyl. Zkrátka dokonalé pro dlouhé vyprávění zážitků z cesty.

Expediční stroje verze heavy

Na závěr bych doporučil příliš nevzhlížet k Přejezdu v příštím roce, jinak ten rok uteče opět až příliš rychle. Ale stejně se na Vás už zase těšíme.

Výsledky:

Oficiální start 5. ročníku Přejezdu republiky

Na trati Karel Krchňák - každoroční účastník Přejezdu

Parádní je, že Přejezd lze pojmout různě - zde Tom Possum a pivečko

Jeden z Přejezdových strojů - verze light

Expediční stroje verze heavy