Proč právě koloběžka se psem a jak na to?
Že nevěříte a chcete to zkusit na vlastní kůži? Vaše cesta začíná právě tady. Připravili jsme pro vás seriál několika článků pro lepší orientaci, protože víme, že začínat bez informací je jako procházet se cizím městem bez mapy a průvodce. Nevíte, kde jste, kam jdete a většinou až doma zjistíte, že vám uteklo to nejzajímavější. Doufáme, že na koloběžce se psem se vám to díky tomuto seriálu nestane.
Dogscootering je jízda na koloběžce se psem, při které vám pes svým tahem pomáhá k vyšším rychlostem nebo snadnější jízdě. Má mnoho tváří stejně jako samotný koloběh bez psa. Na své si přijdou romantičtí milovníci přírody i adrenalinoví závodníci.
Jestli se koloběžkování se psem v něčem liší od koloběžkování bez psa, je to výběr tratí. Asfalt nebo jiný tvrdý a ostrý povrch psím tlapkám rozhodně nesvědčí. Sice se mu nemusíte vyhýbat za každou cenu, je ale lepší, když jízda po něm bude spíše vyjímkou než pravidlem. Dogscootering je zkrátka terénní disciplína.
Nemusíte se bát, jakého psa zapřáhnout - jen vědět jak!
K čemu je zapřahání psa dobré?
Dogscootering je pro psy zdravý sport. Jedná se o fyziologický pohyb, při kterém se posílí svalový korzet a zvýší se fyzická výkonnost, zdatnost i vytrvalost.
Jednoduše řečeno, pes při tahání sílí a pevné svaly drží celý pohybový aparát ve správné poloze a poskytují oporu kloubům. Svému čtyřnohému parťákovi tím prodlužujete délku aktivního života.
Další výhoda má čistě praktický rozměr. Pes je vlastně celou dobu na vodítku a vám se díky tomu otevírají nové možnosti. Krom toho, že se můžete společně vydat prakticky kamkoliv, kde byste se psem na volno měli vstup zapovězen; např. do národních parků, můžete si i naplno užívat koloběžkování, aniž byste “obtěžovali” své nepejskařské okolí.
Pokud máte psa, který s vámi chodí běhat (nikoliv tahat, ale jen jako doprovod), jistě mně dáte za pravdu, že není žádná výhra mít psa na vodítku, které držíte v ruce ani nechat psa pobíhat volně kolem vás.
Ta první možnost je nepohodlná a ta druhá vás nutí, abyste se neustále soustředili, jestli pes neutíká nebo třeba někoho neobtěžuje. Stejné dilema řeší většina koloběžkářů a běžců-pejskařů. A jak už asi tušíte, dogscootering vám ho pomůže vyřešit.
Jakmile totiž psa naučíte, co od něj v zápřahu čekáte, už nebude při jízde na koloběžce brzda, ale motor. Vytvoříte tým a můžete se koloběžkování věnovat společně. Vy si zajezdíte aniž by vás pes “obtěžoval” a pes se unaví. Ideální kombinace a jeden z hlavních důvodů, proč je koloběžkování se psem stále populárnější.
DS2 je závodní kategorie - koloběžka s dvěma psy
Můj pes je neunavitelný
S tímto názorem se setkáváme velmi často. Můžu se psem lítat po lese klidně celý den a stejně to skončí tak, že se večer nemůžu pohnout a pes kolem mě skáče jako na pérkách. Tak nějak se dá vyjádřit názor většiny majitelů aktivních psů. A částečně s ním jde souhlasit.
Psi, kteří běhají na volno bez vodítka se opravdu jen velmi špatně unaví a když, tak nikdy ne na dlouho. Důvod je jednoduchý. Pes je zvíře s obrovskou zásobou skryté energie a vytrvalosti, které s trochou tréninku zvládne i neskutečné výkony. Ovšem jen do doby než začne přemýšlet. Jakmile se pes na to co dělá, musí soustředit, jeho výdrž dramaticky klesá.
A to je jeden z důvodů, proč vám koloběžka pomůže unavit psa mnohem rychleji. Tahání koloběžky je pro něj náročnější než volné poletování po parku a to nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky. Váš čtyřnohý parťák se totiž musí celou dobu soustředit.
Čekají na něj mnohé výzvy, které nám lidem přijdou malicherné, ale pro naše čtyřnožce jsou jako složitá hádanka, na kterou nemůžete přestat myslet. Musí se soustředit, aby nečuchali u každého stromu, aby se nebratříčkovali s kolemjdoucími psy, aby se nepletli pod nohy ostatním návštěvníkům parku a mnohé další.
Taháním vaše čtyřnožce unavíte mnohem rychleji, než kdyby kolem vás jen pobíhali navolno. A unavený pes je hodný pes…
Do jak dlouhých tratí se mohu se psem pustit?
Ze začátku budou vašemu psímu parťákovi nejlépe svědčit vzdálenosti do 6 kilometrů. Na to, aby se pes unavil, vyběhal a zesílil, není ani potřeba pouštět se do delších tréninků. Pokud máte navíc závodní ambice, je oněch 6 km i vaše “cílová distance”.
Pokud vám ale dálky učarovaly, jsou vám otevřené, jenom se do nich nepouštějte po hlavě hned od začátku. Musíte se k nim postupně “projezdit”. Fyzicky byste to jistě zvládli vy i pes, ale na delší tratě nemají psi-začátečníci dostatečnou psychickou odolnost (viz níže) a musí se nejprve “vyběhat” na kratších distancích.
Na velikosti psa ani koloběžky nezáleží - jen na vůli se hýbat!
Je koloběžka pro každého psa?
Dogscootering je pro každého psa. "Měl jsem předsudky a myslel jsem si, že kolobka je jen pro velké psy. Pak jsme ale uspořádali kurz dogscooteringu a malí pejsci mě přesvědčili, že žádná omezení opravdu neexistují,” říká Šimon Cipro z Běhejsepsem.cz. S 8 kilovým pejskem se mistry světa sice nestanete, ale vašemu společnému trénování nic nebrání. Nejmenší psi vás sice na koloběžce neutáhnou, ale můžou se naučit běžet před vámi, zatáčet a v rámci svých možností vám pomoci.
Závody
Závody na koloběžkách jsou konzervativní co do délek tratí. Narozdíl od běhu se psem, ve kterém se soutěží na tratích od 3 do 100 km, se naprostá většina koloběžkových závodů odehrává na tratích od 4 do 7 km.
Na závodech se setkáte se dvěma kategoriemi. Koloběžka s jedním psem a se dvěma psy. Na muže a ženy se kategorie nedělí. Muži jsou sice silnější, ale obvykle i těžší a jejich náskok oproti ženám se tím snižuje, neboť jejich čtyřnohý parťak musí táhnout větší “závaží”.
V dogscooteringu se jen vyjímečně pořádají samostatné závody. Vetšinou jsou nedílnou součástí závodů psích spřežení, kde se vedle koloběžek závodí i na kole a v běhu. Termínovku všech závodů naleznete na www.behejsepsem.cz. Koloběžkových závodů v ČR se většinou můžete zúčastnit, aniž byste byli členové některého z klubů psích spřežení. Předem si to ale raději ověřte u konkrétního pořadatele.
Rychlost na koloběžce
Nikoho asi nepřekvapí, že nejrychleji se závodí v disciplíně se dvěma psy. Nejrychlejší závodníci v ní dosahují průměrných rychlostí hodně přes 30km/h. Pokud ale se psem na koloběžce teprve začínáte, dejte si na rychlost velký pozor.
Psům příliš rychlý běh nesvědčí a může jim snadno ublížit. Problém je, že příliš rychle znamená pro každého psa něco jiného. Jeďte proto jen tak rychle, aby bylo vodítko pořád napnuté. Je lepší (hlavně z kopce) pořád mírně brzdit než tahat čerta za ocas a zkoušet co váš čtyřnožec vydrží.
Nejlepší cesta jak začít, je navštívit některý z tréninků behejsepsem.cz ( http://behejsepsem.cz/spolecne-treninky ), kde vám zkušení trenéři v praxi ukáží jak se psem začít a na co si dát pozor.
V dalším dílu si posvítíme na vybavení, které pro dogscootering potřebujete. Zatím můžete začít s výběrem ocelového oře ( http://www.kolobezkovyportal.cz/cs/clanky/na-co-se-zamerit-pri-vyberu-kolobezky-pro-jizdu-se-psem-30 ). Spoustu informací o vybavení, závodech a tréninku najdete i na www.behejsepsem.cz.
