Jak možná víte, po malých a krkolomných krůčcích vzniká film, který všem dlužíme už přes 3 roky od koloběžkového Gira. O víkendu jsem na druhém kole Rollo ligy v Lipníku konečně vyzpovídal Luďka Koláře, který se zasloužil o znovu obnovení Rollo ligy v roce 1988 po jejím šestiletém výpadku. A Luděk mi řekl kromě jiného jednu podstatnou věc:
„Koloběh je jedna velká část, důležitá, mého života…“
V posledních letech jsem vynechal hodně ligových závodů. Tak nějak se mi nechtělo závodit a plahočit se po všemožných koutech naší vlasti. Trochu jsem se bál, že se od těch nejlepších dob, které jsme kdysi s klukama zažívali, hodně změnilo. Vlastně jsem zapomněl, že na ligu se vlastně závodit nejezdí. Připomněl mi to právě až Luděk.
Po prvních dvou kolech letošního ligového ročníku je jasné, že se nezměnilo nic. Průměrná rychlost sice míří nad třicítku, v balíku se to jen hemží karbonovými koly, vozíme čipy a super hadry, ale v noci stejně pořád budí tělocvičnu Davidovy zvuky neslučitelné se životem, se západem slunce pijeme škopky piva a po západu slunce trejdujeme závoďáky, hecujeme se a smějeme tak, že nás bolí v zádech. A vlastně se nám nechce jít spát. Tak jako kdysi.
Ráno není moudřejší večera, ale na startu čeká spousta tváří, které jsme neviděli dlouhá léta. Vítáme se s širokým úsměvem a plácáním po ramenou. Jako bychom se potkali naposledy včera. Je tu i spousta nových tváří a většina z nich pochopila, jak to v balíku chodí. Seřežeme se do blitek, ale v cíli si podáme ruku: „Tak jsem tě zase přepral Frantíku." Ty kecy jsou na tom všem vlastně nejlepší, i když v posledním kole se na ně občas těžko odpovídá. Pokud tedy člověk před kopcem nezadrží dech, aby se v kopci nezadýchal, a na vrcholu neupustí vpichem do stehna laktát. To jsou všechny ty fígle a tajemství, ke kterým jsme se za léta té legrace, kterou Rollo liga nabízí, dopracovali.
A tak vlastně není třeba psát, kdo vyhrál nebo prohrál (a to nejen proto, že vždy vyhraje Ultima, tudíž je jakékoliv zpravodajství vlastně zbytečné). Raději bych připomenul, že nás letos čekají ještě tři ligová kola plná setkání, loučení a obrovské kopy zábavy. A o tu jde především. Protože pro spoustu z nás je koloběh opravdu…
… velkou částí našich životů.