8.5.2017

Boty na koloběžku - tak znova

Honza Vlášek Oblečení a obuv
Nekonečné jsou debaty o správné koloběžkové obuvi. Tak tedy znovu...

Nejsou boty, jako boty. A na koloběžkové boty jsou stovky různých pohledů. Od rozumných, až po ty zvrhlé. Alespoň podle mého názoru zvrhlé. Nicméně každému sedí něco jiného a koneckonců jezdit se dá i v přezkáčích nebo v botech na běžky (průkopníkem tohoto stylu je Petr Litera a v zimě to opravdu nemusí být špatné…).

Co si o koloběžkových botách myslím já vychází z toho, co jsem se za posledních patnáct let naučil a okoukal od koloběžkářů ze všech možných koutů světa. Pokud půjdete touto cestou, určitě neuděláte chybu. A protože po těch nekonečných počtech kilometrů, co mám v nohou, mi klouby v kotnících, kolenech i kyčlích stále slouží, asi to bude také cesta ne úplně nezdravá

Pohodlí

Boty musí být pohodlné. To je základ, který platí vždy a všude. Pokud vás někde něco tlačí, raději boty vyhoďte. Koledujete si minimálně o puchýře.

Zlatou cestou v tomto směru jsou klasické běžecké boty. S těmi nešlápnete nikdy vedle. Protože trh je nyní plný nekonečného množství běžeckých bot všeho tipu, můžete se nechat zlákat na jakýkoliv nesmysl, který vám budou vnucovat. A utopit zde můžete docela dost peněz.

Já volím na ježdění všeho typu, kromě tedy závodů (viz dále), běžecké boty s měkkou patou. Tedy myšleno zadní částí podešve, která se dotýká paty. Všelijaké závodní běžecké speciály teď dělají s tvrdou a všelijak tvarovanou patou, což může být OK. Ovšem může se vám také stát, že při dlouhém výletu, když jedete třeba celý den často do kopce, začne se pata ozývat a odtud je to již jen kousek k puchýřům.

Takové boty nemusí být moc drahé. Poslední jsem koupil asi za litr a předposlední, které ujely komlet Tour, Roubaix a ještě je vezmu i na Giro, byly za 1200. Vyhlédl jsem si je, protože mají měkkou patu a hlavně jsou žluté, což se samozřejmě na Tour hodilo…

A poslední bonus běžeckých bot. Ať vezmete jakékoliv, jsou vždy alespoň trochu lehké. A ať si kdo chce, říká, co chce. To se také hodí.

Žluté najky, které objely Tour de France a Paříž - Roubaix a teď se chystají na Giro. Děravé a podlepené...Žluté najky, které objely Tour de France a Paříž - Roubaix a teď se chystají na Giro. Děravé a podlepené... Závodní středopolařské tretry podlepené tlustou gumouZávodní středopolařské tretry podlepené tlustou gumou

Výška podrážky

Výška podrážky je pro koloběžkáře docela podstatná. Proč? Protože čím výše nad zemí stojíte, tím děláte větší dřepy. A čím více dřepujete, tím je jízda namáhavější.

Je mezi námi docela hodně lidí, kteří vyzdvihují, jak je jejich koloběžka krásně nízko nad zemí. Má parádní světlost, to je panečku mašinka. A pak je vidíte, jak jezdí v pohorách nebo nějaké podobné strašnosti s kilometrovými podpatky. 5eba se v tom jezdí dobře, ale popírá to základní principy koloběžkářského řemesla. Udržet stojnou nohu co nejníže nad zemí.

Proto se závody jezdí v upravených atletických tretrách. Takové boty jsou dobré také na normální ježdění, ale při výletu nad sto kilometrů už vás z nich budou možná bolet plosky nohou. Také se v nich nechodí úplně nejlépe. Tady je tedy třeba najít nějaký kompromis mezi pohodlím a výškou podrážky.

Klasická běžecká obuv - Mizuna na GiroKlasická běžecká obuv - Mizuna na Giro

A o co jde. Seženete atletické tretry s hřebíky na středopolařské tratě (800m, majle apod.). Ideálně s patou, na které nejsou žádné plastové nesmysly, ale je celá z měkké gumy. Cokoliv plastového bude na patě, způsobí, že vám boty budou na stupátku klouzat.

Pak pořídíte speciální 4mm tlustou protiskluzovou gumu (třeba zde: www…..) a vyhledáte nejbližšího obuvníka. Řeknete mu, že chcete ze špičky sundat hřebíky a vše co s nimi souvisí vyhodit a zbrousit a místo toho nalepit tu gumu. Bude vás proklínat, ale nakonec to nějak zbastlí a vy budete mít koloběžkové speciály, se kterými jezdí komplet světová závodní špička.

Odraz

No, a když už máte boty pohodlné a ne moc vysoké, je tu poslední věc, která by měla být možná ale prvním kritériem při jejich výběru. Boty nesmí klouzat! Není nic horšího, než když při každém odrazu bota podklouzne.

Závodní nízké běžecké boty na asfaltové preťeky - podlepené tenkou gumouZávodní nízké běžecké boty na asfaltové preťeky - podlepené tenkou gumou

Blbé je, že v obchodě opravdu nepoznáte, zda boty na mokrém asfaltu kloužou. Vše většinou zjistíte až v ostrém provozu. A to už je pozdě. Jedinou záchranou je pak pořídit tenkou 2mm protiskluzovou gumu a tu nalepit zespodu na botu. Pod špičku boty (ano opravdu při odrazu na koloběžce nikdy nejezdíme přes patu, takže tam gumu nepotřebujeme). Nevýhoda je, že pak už boty nebudou úplně běžecké a tudíž ztratí na sportovní univerzálnosti.

Pokud jezdíte nějaký ten krosík apod. volte boty s profilovanou podrážkou. Tady jsem sáhnul po Salomonech. Drží už dost let a fungují hodně nesmrtelně. Navíc se v nich i super běhá.

Prodyšnost

Nakonec možná krátká zmínka o prodyšnosti. Volte boty, které co nejvíce dýchají. To vám splní v podstatě jak jakékoliv běžecké boty, tak i tretry. Určitě se dá jezdit i v celokožených botách a bůh ví v čem, ale když se léto zeptá, zjistíte, že v totálně zpocených ponožkách se puchýřům daří nejvíce.

Závěrem

Takže asi tak. Volte pohodlné lehké běžecké boty, klidně za pár stovek. A když vám budou klouzat, podlepte je gumou. A máte vystaráno…