Myslím, že vše je, jak má být. Každý rok den před Štědrým večerem vyvěšuji poslední článek v roce. I letos tradici podržím.
Letošní rok byl speciální. V mnoha ohledech. Oslavili jsme 50 let Rollo ligy a objevili ztracené postavy a příběhy koloběžkové historie. Ty příběhy jsou neskutečné. Kluci a holky, málem zapomenutí, dnes sedmdesátníci, jsou stále plni života a vzpomínek na okamžiky, které se již nikdy nevrátí.
Nebo třeba vrátí. Stejně jako letos na podzim na Šumavě, kdy mistrům Rollo ligy, a nejen jim, tekly slzy po tvářích.
Vše je jak má být. A bude, dokud ti nejlepší koloběžkáři budou mít stále cenu několika ohraných vinilů, které pamatují víc, než bedna Jirky Dupala plná nekonečných statistik naší historie. Mám ji pořád nahoře na půdě spolu se spoustou fotek od kluků z Plzně, Kladna, pražského Rollo clubu a dalších. Čekají, až se jimi v dalším roce doproberu.
Za tyhle vinily jsme pustili třetího muže Rollo ligy 2018, Michala Jarůška, z Ultimy do Jedůček... vše je, jak má být
A pokud by náhodou vše přestalo být, jak má, pořád ještě můžeme zajet nahoru na Šindlov k Jirkovu pomníčku a připomenout si, jaké to bylo, jaké jsme si to kdysi udělali, a jestli není škoda o to přijít. Vašek Březina nám jistě vždy rád otevře.
Přesně před rokem jsem napsal: „Čeká mě další rok, který bude lepší, než všechny roky předešlé. To vím.“
Včera v zasněžené tmě vysoko v horách jsem si uvědomil, že takový opravdu byl. Ne jednoduchý, dost nečekaný a opravdu nejlepší. A když jsem pak usínal, říkal jsem si, že chci další takový, a pak další a další…
Doufám, že to máte podobně. A jestli ne, tak třeba se to v příštím roce otočí. A když ne, tak se hlavně nevěště. Pořád je kolem spousta věcí, které za to stojí.
Mějte krásné Vánoce a před tím než definitivně začnou portálové prázdniny, tradičně jedna k poslechu. Provázela mě celým rokem a jsme za ni rád…
