THE WALL - do čela jde Karel Cvalín

A máme tu nového vedoucího muže soutěže THE WALL 2019 / 2020 – Jelenův pilíř na Kapličku. Do čela se výkonem 1:11,47 dostává Kája Cvalín. Ovšem ze článku, který nazval “Jeden pokus stačí,” jasně plyne, že to nebylo úplně zadarmo…

Do konce září stále času dost - kdo se vypraví na smrťák jako další?

THE WALL – Karel Cvalín – 1:11,47

Dovolenou jsem samozřejmě plánoval s ohledem na The Wall. Pronajal jsem si apartmán v Peci hned vedle cesty nahoru, abych mohl sledovat koloběžkáře marně se snažící vyjet tenhle kopec s velkým K. Kopce jezdím rád, takže tohle jsem si nemohl nechat ujít. A když bylo jasné, že mě to fakt nemine, začal jsem se dokonce i připravovat. Nevím jak je na tom třeba Jelen nebo Rosnička, ale na mě už asi leze věk nebo co. Takže přípravy spočívaly výhradně na teoretické bázi. Velmi důsledně jsem si přečetl všechny reporty od všech přeživších a snažil se načerpat co nejvíc mouder. Dát si, jak se říká, dvě a dvě k sobě a taky trošku hledat mezi řádky za jediným účelem – a to vyhrát… nebo aspoň to důstojně vyjet. No, teď už vím, že důstojné to úplně nebylo – ne že bych to ňák ošmelil nebo tak, ale zkrátka má představa vzala za své… Vlastně hodně z mých představ vzalo za své. Tak za prvé a asi především – celé jsem to vnímal s určitým despektem – jednak kde by se v Čechách vzal kopec, který by mě dal za uši a za druhé – mě, když jsem Zvole vyjel asi 1000x. No, despekt si to fakt nezaslouží, a poklona všem, co to „vyjedou“.

Uvažoval jsem, že někde vyzískám Rosničkovo GPS záznam, abych to jel, jak se říká na zajíce. Se zajícem se totiž nedá prohrát. Celou dobu sledujete zajíce (když to má člověk v hlavě srovnaný, tak může jet dokonce v háku, ale to už je vyšší dívčí), no a posledních 50 metrů člověk zaspurtuje a je to tam. Takhle jsem předjel R. Maixnera, když jsme jeli do kopce na mistrovství Evropy v Rakousku tuším, že 3 roky zpátky. No…, tak jsem si řekl, že by to nebylo úplně fér a vlastně trošku trapný – kdybych volal Rosničkovi o ten GPS záznam. Jel jsem to tedy za své.

Tak. Plán byl zhruba takovýhle – dovolenou mám na týden, tak to budu jezdit každý den, nebo obden. Pokusy mám dva, takže nejhorší z časů, který bude samozřejmě lepší, než doteď nejlepší pošlu p. Vláškovi, a až mě někdo zase předjede, tak pošlu svůj nejlepší čas. Vlastně pohodička. Nemůžu prohrát. Teď, když mám za sebou první pokus, už vím, že mi to takhle stačí. Dalších pokusů netřeba. Jinými slovy – nejsem magor, abych tenhle deviantní kopec jel dvakrát… nebo dokonce třikrát. Na druhou stranu, asi bych to zajel lépe teď, když vím, co a jak, ale jak jsem řek: „Nejsem magor“.

Těšil jsem se na to, takže jsem zbytečně neotálel a hned první den jsem to šel zkusit. Řikal jsem si, že z Pece do Maršova se trochu rozcvičím. To se nepovedlo. Tak nějak ta rovinka, co všichni popisovali, že to jen mírně stoupá, není úplně tak rovinka – no v Maršově jsem byl coby dub (cca tak 5 odrazů z Pece) s průměrem ke 40km/h. Také ikonický Alpův čin, kdy si před kopcem vylil vodu z bidonu, se ukázal, jako ne úplně hodný opakování v tomto případě, což mě došlo, když jsem v Peci míjel Klondike, a já byl úplně na suchu.

Docela mě zaujala rada od pana Vláška, že ten úsek z Maršova do Pece by se měl přepálit. Jak řek, tak jsem udělal. Ono už někde u odbočky na Úpu to přepálený rozhodně nebylo – zkrátka to nešlo. Tepy teda jsem udržel cca 5 nad mou maximálkou, ale rychlost postupně klesala. Někde před Pecí už jsem jel jen tak 19 km/h. No, a ta druhá odbočka v Peci to stabilizovala úplně. Tam už, jsem neměl starost o to, zda nezabrat trošku víc, nebo co… Tam už byl člověk rád, že je rád. Pak se vjede do lesa, a začneš uvažovat, že to potlačíš. Chvíli to ještě lámeš přes koleno, ale pak se najednou přistihneš, jak tlačíš. Jdeš, neběžíš. Tepy pořád lehce nad maximálkou… No, a v ten okamžik si uvědomíš, že kdybys to býval nepřepálil tam „dole“, tak bys teď možná jel na místo trojky pětkou – což je mnohem větší rozdíl, než když na té rovince za Maršovem jedeš 20 v klidu nebo 23 skoro na kaši. No, ale ruku na srdce – kdo to na začátku zvládne nepřepálit, že?

Původně jsem měl obavy z bolavých zad, hamstrigů a bůhví z čeho ještě. To se opět ukázalo jako liché – laktátová lázeň všechny zdravotní problémy bezpečně přehluší. Upřímně… i když se to jede vlastně docela dlouho, tak si z toho pamatuju vlastně docela málo. Ono to bylo taky dost způsobené tím, že člověk pak vidí už jenom rudě, a i kdyby náhodou měl světlou chvilku, tak ti zteče pot do očí, a zas nevidíš nic. Aspoň, že jsem slyšel. Když jsem občas míjel nějakého turistu, často jsem slyšel obdivné výkřiky typu „Hele, bezbaterkář“, nebo „to je masakr“ atd. To jsem pak nevěděl, jestli to dotyčný myslel tak, jako že masakr je to, že tohle někdo jede na koloběžce, anebo masakr je to, v jakém stavu taky může člověk být. Ať tak či tak, letargicky jedu dál svých 6 km/h. (Psát něco o strojovém tempu by byl podfuk, a jak známo, koloběžkář je člověk poctivý nejen sám k sobě)

Celou dobu bylo vedro jak v sauně. Na Výrovce mi začalo pršet – a to velmi a velmi náhle. Bundu mám sice s sebou, ale na to není čas. Během 5 minut jsem mokrý až na kost. Od Výrovky, je víceméně vidět do cíle. Alespoň tak to vypadalo, a tak jsem to měl načtený. Teď už hlavně neslejzat z koloběžky, a dojet to. Každá sekunda se počítá. Motivace zase trochu narostla. Na rozdíl od teploty – z pocitových 30 stupňů to kleslo na objektivních 13. Při „jízdě“ dobrý, ale v cíli se objektivních 13 mění na subjektivních 5. Rychle se snažím udělat pár fotek – což mě asi bude stát nový telefon, protože v tomhle dešti současný přestal mikrofonovat. Ale co je to oproti nebetyčné slávě a zápisu do análů The WALL.

Cesta zpět už relativně v klidu. Na Výrovce už jen načepovat bidon studenou vodou, abych měl čím chladit rozžhavený ráfek a pak už jen asi půlhodinová sprcha horkou vodou, abych trochu roztál. Oslava byla adekvátní. V Klondiku mě obsluha vykázala z houpačky, že se moc houpu, ale to už je 4 ráno a vlastně úplně jiný příběh.  Krásný den to byl. Vřele doporučuju vyzkoušet.

Detail cesty: https://connect.garmin.com/modern/activity/5255989312