5.8.2016

Moje první stovka na koloběžce - Karel Povolný

Karel Povolný Moje první stovka na koloběžce
Další článek ze série #moje kilo, tentokráte směrem na Kuks. A k tomu odhalení, o co se hraje...

Jak jsme slíbili, je tu odhalení, o čem se vlatně hraje v naší soutěži #mojekilo, Protože je to soutěž vytrvalecká, je potřeba nalézt vytrvaleckou cenu, a ta je následující.

Vítěz soutěže si může vybrat jakoukoliv akci přípravy mančaftu KICK ITALY 2017 a té se zúčastnit, projet se, zatrénovat si, vypít nějaké to pivo a tak dále. Osobně dopručuji přelom září a října, kdy tu bude Alpo Kuusisto.

Navíc ze všech příspěvků vylosujeme jeden, jehož autor bude mít Zakončení koloběžkové sezony na šumavském Zadově zdarma. Pěkný víkend mezi stovkou koloběžkářů ze všech koutů naší vlasti i zahraničí letos s bohatým programem...

A teď již k dnešním soutěžnímu článku:

První kilo Karla Povolného

V dubnu letošního roku jsme si s přítelkyní koupili naše první koloběžky,jelikož jsme záhy zjistili, že nás to fakt baví, začali jsme najíždět čím dál větší vzdálenosti, až jsme se dočetli že pokořit první kilo, je prostě magická výzva.

Takže výzva byla jasná. První padesátka proběhla v pohodě, další nájezd něco přes šedesát km nás utvrdil v tom, že jsme připraveni na to magické kilo.Teď jen naplánovat trasu. Jelikož u nás v okolí Kutné hory není kde, volba padla na cyklostezku Hradec Králové - Kuks a dále na přehradu Les Království a zpět,což by mělo dát požadované kilo.

Start prvního kilíčkaStart prvního kilíčka

Takže budíček v sobotu 23.7.2016 v 7h ráno, nasnídat a v osm hodin vyrážíme směr Hradec Králové, kde máme sraz s Kamilou. Plán je vyrazit v 9h a být na oběd na přehradě.Jenže plán je jedna věc a realita jiná.                         

 Vyrážíme v 9:30 na stezku vyzbrojeni banány, fit tyčinkami, přesnídávkami a zásobou pití a odhodláním pokořit vytoužený cíl. Cesta ubíhá dobře. Provoz na stezce téměř nulový. Držíme tempo kolem 15km/h .Občas zastávka na pití, na první jídlo stavíme až za Jaroměří. Výborná gulášovka a limča nám dodává silu na další cestu. Zanedlouho dorážíme na Kuks, za sebou cca 32km. Následuje další malá zastávka.

Pokračujeme dále po stezce č.2 směr Dvůr Králové. Bohužel stezka už není tak krásně značená a vede skrz rozkopané město a dál po silnici s nemalým provozem - a ještě to vedro k tomu. Kolem 15h dorážíme na přehradu sice se zpožděním proti plánu, ale jsme tam. Proběhlo nějaké to focení a pořádné jídlo v podobě výtečného burgru a Birellu.

Na přehraděNa přehradě

Vyrážíme na zpáteční cestu, před sebou ještě 50km. Cesta zpátky jde dobře, jede to lépe než tam. Vedro už je menší a bez problémů dorážíme zpět do Hradce Králové. A v tu chvíli nastává problém, protože tachometr ukazuje jen 90km. Všichni jsme se shodli, že bez toho kila prostě neodjedeme, takže následoval průjezd Hradcem a snaha najet zbývajících 10km. Delších deset kilometrů jsem nezažil.

Metry naskakovaly pomalu a vytoužené kilo ne a ne. Takže další průjezd kolem auta směr Předměřice nad Labem. Už počítáme poslední metry…a je to tam :)

Takže otočka zpátky a k autu dorážíme lehce po 21h celkem znaveni, ale spokojeni, že jsme to dali. Časově to tedy nevyšlo, pořád je nám záhadou, kde jsme ztratili přes 4 hodiny času.

Nicméně údaje z mobilu jsou jasné 102,1km za 6:43.

Celá trasa zde: https://www.superlife.cz/#/profile/activity/168068/