31.3.2020

Jiná doba, jinej koloběh?

Jiří Bejček HistorieRůzné
Možná se pletu, ale myslím si, že u základů toho českýho koloběhu byla kromě notný dávky recese, radosti z „dětskýho“ pohybu, hecování a řevnivosti především fůra kamarádství, kopec srandy a jistá snaha jít proti duchu doby.

To o čem jsme kdysi snili, je už dávno skutečností. S těmi sny to bylo asi tak. Za dávných časů, kdy náš Rollo Club Kladno nabíral na obrátkách, kdy namísto „vytuněnejch“ východoněmeckejch dětskejch koloběžek se tu a tam už začínaly stavět koloběžky „na míru“ (samosebou že na míru dvanáctipalcovou), za oněch časů se všechny naše myšlenky točily jen a jen kolem koloběhu. A tak nás jednou napadlo, že by bylo skvělý mít vlastní firmu na výrobu koloběžek. Coby technický antitalent jsem pro sebe vymyslel funkci „chlápka v kvádru“ – tedy přinejmenším něco jako key account manager. No firmu jsme nezaložili a maturitní kvádro mi sežrali moli. Byla tehdy „jiná doba“...

Dneska je zase „jiná doba“...  S výrobci koloběžek se roztrh´ pytel, o rozmanitosti nejrůznějších modelů a variant těch strojů ani nemluvě. Už se ani neotáčím za každým, kdo se kolem mne mihne na koloběžce, nevolám na ně ve snaze zastavit je a dát pokec. Ale ještě pořád mám radost z toho, že se zas někomu zalíbilo „trhnout si nohou“. Samosebou mám na mysli jenom ty, kteří jedou na vlastní pohon. Těch co jedou na pohon nevlastní, těch je ovšem víc a víc. Bude v tom nějaká davová psychóza asi. Koloběžky coby „dopravní prostředek“ se až podezřele rychle rozmnožujou. Duch doby si to nejspíš žádá, tak ať dav dostane, co chce. Je holt „jiná doba“.

Možná se pletu, ale myslím si, že u základů toho českýho koloběhu byla kromě notný dávky recese, radosti z  „dětskýho“ pohybu, hecování a řevnivosti především fůra kamarádství, kopec srandy a jistá snaha jít proti duchu doby. Snaha ne snad z davu vyčnívat, ale spíš dav opustit a ujet mu. A protože v každý době se najde pár jedinců, který se stran davu sejdou, daj se dohromady a vznikne něco úžasnýho, tak o budoucnost koloběhu „na vlastní pohon“ se netřeba bát. Třeba vznikne soutěž v koloběžkový krasojízdě, nebo jiná ptákovina, kterou pak časem pohltí zase nějakej jinej duch nějaký „jiný doby“. Ale než tahleta doba přijde, bude se holt zase „jenom závodit“, tak jako za „jinejch dob“. Taky dobrý.

Tož si trhněte nohou a užívejte si v rámci současný doby. A nezapomeňte poděkovat všem pořadatelům a jejich bezejmenným pomocníkům. Protože nebejt jich, tak byste už teď museli začít trénovat to krasokoloběžení... Na to zatim pořadatelů netřeba...