21.9.2016

Jakou pořídit koloběžku? No přece tu silniční!

Honza Vlášek ModelyZačátečníci
Pokud jste se definitivně ztratili v debatách o tom, jakou koloběžku si máte pořídit, nezoufejte. Odpověď je jednoduchá. Přeci tu silniční...

Všelijakých debat o tom, jakou si koupit koloběžku, je online k nalezení milion. Tento článek je pro ty, kteří neuvažují, že si koupí osmnáct různých koloběžek. Na každé možné použití, a to včetně seskoku s koloběžkou s padákem z vesmíru, jednu. Je pro normální smrtelníky, kteří uvažují nad koupí právě jednoho stroje do normálních podmínek. Rovněž tedy není pro ultravyznavače jízdy lanovkou nahoru a smrtelnou rychlostí dolů, nebo ty, kteří nikdy za žádnou cenu neopustí les, a to ani v okamžiku, kdy se kácí.

Normální prototyp koloběžkáře totiž používá svoji koloběžku na přesun z místa A do místa B zejména po zpevněných komunikacích. To nemusí být nutně silnice. Často jde o všelijakou šotolinu, prašné cesty mezi poli, nějaká ta lehká lesní cesta, ale klidně i občas nějaký ten kořen, kámen a tak dále. Prostě komunikace, po které jezdíte třeba do práce, na pivo nebo na výlety po okolí.

Váš terén může být třeba ten, kterým se jezdí na pivoVáš terén může být třeba ten, kterým se jezdí na pivo

Pro tento typ koloběžkáře existuje jedna jediná lety prověřená volba. Silniční koloběžka. Žádné trekové, fitness, krosové nebo jiné hybridní mutace. Prostě čistá silnice klidně na těch nejužších pláštích, které jsou k dispozici.

Proč? Prostě proto přátelé, že většinu svých cest stejně podniknete po asfaltu. A i kdyby ne, pak těch asfaltových cest bude hodně velká menšina a ostatní cesty budou jistě takového charakteru, který silniční koloběžka hravě zvládne.  Silniční stroj totiž bez problému zdolá jakoukoliv zpevněnou neasfaltovou cestu. Zvládne úplně stejně všechno, co zvládne jakýkoliv trekový nebo krosový model, a terén, který nezvládne, nesjedete stejně na ničem jiném než na bikové speciálce.

Cestou necestou, silnice zvládne všeCestou necestou, silnice zvládne vše

Samozřejmě vím, že vás hned napadne spousty námitek typu, ale vždyť budu všude škrtat! No a? Škrtání stupátkem o zem ke koloběžkám patří stejně jako absence pedálů. Barvu zespoda stupátka si skutečně nemusíte hlídat a litovat jejího poškrábání. Časem stejně zmizí. A pokud byste litovali, pak tento článek není pro vás, neboť z 90% se budete zřejmě na koloběžku dívat ze své sedací soupravy u televize a z 10% času ji budete fotit, abyste fotky mohli umístit na Facebook. Pokud navíc zvolíte stroj s možností dvojího uchycení zadního kola, můžete si v případě nouze světlost upravit. Ale popravdě, za posledních 20 let jsem to udělal přesně jednou, a to na klasice Paris – Roubaix ve smrtonosném Arrenbergském lese. Líní kolegové tyto nejslavnější kočičí hlavy světa ale přeskákali stejně na nižším stupátku.

Ale vždyť to hned píchnu! Nepíchnete. Pokud si koloběžku neobujete do nějakých závodních speciálů, které mají nulovou výstuhu kvůli váze, pak píchnete asi stejně často, jako s jakýmkoliv jiným základním „trekovým“ obutím. No a když píchnete, zalepíte a jedete dále. Žádný problém. Pro zajímavost jsem naposledy píchl tento víkend na hrázi nějakého rybníka u Budějovic. Můj předchozí defekt se uskutečnil tak dávno, že si na něj moje chorá hlava dokonce ani nevzpomene.

Kořen skočit, kámen objet a dole pod kopcem zase hurá na silnici, tak jako většina z vásKořen skočit, kámen objet a dole pod kopcem zase hurá na silnici, tak jako většina z vás

Ale bude to nepohodlné! Leda houby. Koloběžka bude drncat možná o malinkato více, než stroj třeba na balonových kolech a písek a bahno projede asi stejně špatně jako jakýkoliv jiný trekový stroj.

Značná nevýhoda veškerá žádná.

Výhody naopak jasně převyšují. Ten hlavní je, že na silnici, na které stejně budete jezdit nejčastěji, prostě silniční stroj pojede vždy nejlépe. A to ne o kousek, ale o vagon. Váha, obutí, světlost. To vše hraje do karet pohodlné jízdě. Nemusíte dělat kilometrové dřepy. Nemusíte se tahat s desetikilovým monstrem do kopce. Prostě pohoda. Zmíněné platí ale i pro ostatní povrchy. Lehčí stroj s nižší světlostí bude v uvedených případech vždy výhra. A tam, kde výhra nebude, stejně žádná hybridní treková mašina neprojede. Tečka.

Sečteno podtrženo, přestaňte špekulovat. Pokud nespadáte do menšinové skupiny šílenců, kteří drtí nonstop singletracky, skákají z vesmíru s padákem, mají dvě garáže na osmnáct různých strojů, nebo se dívají na svůj stroj od televize, pak máte jedinou volbu. Starou dobrou poctivou silnici.