Krosová pětadváca lesy v okolí Říčan
V minulosti jsme tu měli již jeden tip na krosové ježdění po Voděradských bučinách, dnes na něj plynně navážeme. Vezměte to třeba jako tip na výlet na zítřejší sváteční den. Lehká pětadvacítka v okolí Říčan.
Já, jako obvykle, startuji v Louňovicích, ale napojit se můžete kdekoliv, protože jedeme kolem dokola. Na rozdíl od minulého výletu vede dnešní štreka západní částí lesů a do Voděradských bučin vjedeme jen na jejím začátku. Místními traily se dostaneme až na zelenou značku, které se budeme ze začátku výletu držet zuby nehty.
V okolí Klokočné
Provede nás bezpečně Svojeticemi a pak přes hlavní zase hup do lesa. Směřujeme k Říčanům a vyhýbáme se značeným cyklistickým stezkám, protože v plánu je si zablbnout, že ano, a čím užší pěšinka, tím lépe. Kus po naučné stezce Klokočná, kus křížem krážem lesem směrem ke Kutnohorské silnici. Terén je všelijaký, lehoučce houpavý a sjízdný pro všechny typy trekových koloběžek.
Podjezd pod Kutnohorskou
Kutnohorskou podjedeme v místě, kde pod ní protéká Rokytka. Jejich meandrů se pak držíme až do okamžiku, kdy potkáme červenou značku. Protože jsme už v těsném sousedství Říčan, můžeme si ale třeba odskočit na hlavní na pivo, limo, chléb, či zmrzlinu. A pak zase zpátky do lesa.
Podél Rokytky to jelo krásně z kopce, takže po červené musíme zase nějaké ty metry nastoupat. Jsme teď v Janovickém lese na širokých štěrkových cestách a míříme k vypuštěným rybníkům u bývalé osady Janovice. Je to zvláštní místo. Po dně rybníka se jen tak neprojedete, nikde ani živáčka, slunce svítí a pomalu nastupuje Milošem předpovídaná vichřice.
Rokytka
Janovické rybníky
Za Mukařovem to vezmeme ještě na Babičky a Žernovku a pak stále lesy pomalu zpátky.
Pětadvacet houpavých kilometrů, během nichž neopustíme les a okusíme vše od asfaltu, šotoliny, hlíny, bahna, vody a singletracku. Prostě pohoda.
Mapa zde: https://mapy.cz/s/2Cr90
A ještě mapa
Příprava na koloběžkové mistrovství světa vol VI.
No, tak to byl třeba jeden z mých tréninků. Jezdím tyhle srandy na koloběžce Kickbike FAT MAX, protože se krapet víc nadřu, ale z kopce to pak letí hlava nehlava, a když už někde škrtnu, tak to už opravdu musí mít nějaký mordor terén, který by neprojel ani Ivánek na samochodkách. A hlavně mě to baví.
Konečně jsem najel na nějaký systém cirka pěti tréninků týdně. Výlety lesem, jednou týdně jakoby síla (kopce, odrazy a spol.; posilku tu nemám a odhody kamene ala Old Shatterhand, které mi doporučoval Hulk, si nechávám na později), jednou týdně jakoby nějaké intervaly, ze kterých mi ale není dobře, a jednou týdně nějaký dlouhý klus. Včera jsem po letech proběhl kopcovitou desítku kolem pěti na kilák, tak snad už bude líp.
Jen ta silniční koloběžka mi nějak nejde a od Pardubic (mimochodem svalovice z Pardubic byla dvoutýdenní), jsem ji zkusil jen jednou. To budu asi ještě muset krapet zlepšit. Víc jak 25 kiláků v hodině z ní totiž nevytáhnu…
Na první kolo Rollo ligy nemám naštěstí o víkendu čas, čímž se elegantně vyhnu další měsíční svalovici. Zazávodím si až v brutálních terénech račického kanálu. Na to budu muset ale najezdit ještě hodně kilometrů v kopcích...
