29.10.2021

S Rohozcem za Svatým Jakubem aneb jak nevěřící Tomáš jel na výlet a stále jede:

Tomáš Hájek Expedice
Tomáš Hájek pokračuje v pouti do Santiaga. Do cíle mu zbývá něco přes 1500 km...

Devět dnů na cestě a zbývá 1748 km z původních 3159km.

Každá země má svá specifika, v Čechách je koloběžkář na silnici obtížný hmyz, v Německu mají všude cyklostezky, ale na silnici z Vás nadšení nejsou, ve Švýcarsku (Basel) Vás mapy.cz pošlou na dálnici (problém byl asi v datech????))), ve Francii  je člověk na kole či koloběžce polobohem, řidiči Vás korektně bez troubení objíždějí, ničemu se nediví, je to prostě národ snů (dobrá je i jazyková bariéra, neb když cokoliv na cestě řeším a nejsem v pohybu (svačina, defekt) hned u mne někdo zastaví a ptá se zda nepotřebuji pomoct, kdybychom si rozuměli byly by to dlouhé hovory, přeci jen koloběžka je tady, stejně jako takřka po celém světě rarita (kluci při Tour de France holt neobjeli celou Francii).

Co je tedy vlastně za mnou? V Německu je Camino vedeno takřka ve 100 procentech po cyklostezkách podél vody Dunaj, Rýn, často jsou cesty štěrkové, tak je dobré dávat pozor na bolest rukou a trochu podhustit pneumatiky, cesta je relativně placatá, při nájezdech 150-200 km/den je převýšení do 2000 výškových metrů a cesta vede hezkou krajinou přes Regensburg, Ingoldstadt, Ulm, Konstanz, pokud jsou cesty asfaltové, tak je asfalt dokonalý a nemusíte se bát to kdekoliv pustit (díry či výmoly jsem nepotkal). Často mi v Německu foukalo a samozřejmě od západu, tedy proti, na rovinách to vcelku potrápí.

Co se týká mé největší slabiny, psi v Německu jsou výhradně na vodítku a jsou vzorně pod dozorem svých zodpovědných pánů, takže mé noční výjezdy jsou poklidné a nerušené žádnými nechtěnými zážitky????)).

Do Francie jsem přijel přes švýcarskou Basilej a vstoupil do druhého týdně poutě. I zde vede trasa podél kanálů a řek, místy překvapí šotolina či travnatý úsek, ale zatím jen sporadicky, častěji než v Německu je Camino vedeno po malých silničkách malebným francouzským venkovem a občas větším městem Besancon, Dole, Dijon. Díky termínu už jsem na cestě osamocen, výjimečně narazím na cyklistu (u Besanconu jsem dokonce zahlédl jakýsi pokus o samodomo svařenec typu K5, ale s majitelem jsme se jazykově nedohovořili, nafotil si moje Revoo a dnes už možná shání delší roury????.

Jinak samozřejmě síli ubývají, tělo se nastavilo na režim přežití, drobné bolístky přicházejí a odcházejí, nic co by se nedalo vydržet. Běžné starosti ustupují do pozadí a hlavním tématem dne se stává jídlo, pití, záchod a stav koloběžky, když vše bazální funguje je den jako malovaný (často to však tak není????)).

Počasí druhého týdne je ve znamení oteplení, a ráno už je snesitelných 8 stupňů, začínáme zatáčet na jih, tak snad dojde i na krátké kalhoty a dres a konečně odložím své běžkařské vybavení????)))).

Kdybyste se na cokoliv chtěli zeptat, pište na FCB, při tlačení do kopce Vám rád odpovím????.

Do konce výletu mi zbývá 11 dní a přepočítal jsem počet odrazů vyšlo mi to na 640000 trhnutí.

Pointa celého výletu stále spočívá v sázce, že nedojedu do Santiaga pod 21 dnů (Martin mi moc nevěří a ve hře je 10000 kč), tato suma, pokud vyhraju půjde na konto Hospicu u Svaté Zdislavy v Liberci, stejně jako 2kč/ujeté kilometry z mé vlastní kapsy. Pokud se budete chtít přidat a udělat něco dobročinného, budu rád a potěší mne když mi to napíšete do zprávy na FCB.

Všem krásný den, pokud možno na koloběžce.

Tomáš