26.7.2016

Prvních 100km na koloběžce - Matěj Kalous

Matěj Kalous Moje první stovka na koloběžce
Máme tu dalšího kilaře, patnáctiletý Matěj Kalous a jeho parádní první kilo. Odhalení ceny soutěže se neúprosně blíží, takže jezděte dále a ještě dále...

Budík mě budí v půl sedmé ráno, trošku návrat do proklínaného vstávání ve školním roce, ale dnes se budím s tím, že přesně na rok co jezdím na koloběžce zdolám hranici 100 kilometrů za jeden den.

Trasu jsem dlouho promýšlel, ale nakonec jsem si určil jen cílové body. Zvíkovec a Křivoklát a o víc jsem se nestaral. Jel jsem z 95% po silnici, abych mohl na přední kolo mé Kostky Hill 3, která už má naježděno přes 1000 kilometrů, obout silniční pláště.

Mám velice rád ranní projížďky, tolik klidu, jenom já, koloběžka a cyklostezka. Rozhodl jsem se že tempo budu držet nad 15 km/h a v tomto duchu jsem dojel do Rakovníka, následně ke hradu Krakovci, který určitě mnozí z vás znají nejen z pohádky Ať žijí duchové. 22 kilometrů a hodinka a půl jízdy bylo zamnou, i první velká stoupání. Tělo je ale čerstvé a jede se mi lehce. Při výhledu na hrad jsem si dal druhou část snídaně a vyrazil na co se týče kopců klidnější část cesty ke Zvíkovci. 

Před samotným sjezdem ke Zvíkovci se mi stala jedna vtipná situace. Vyjel jsem ze vsi Chříč a před sebou viděl nějaké trampy, muže a ženu. Když jsem se k nim blížil, tak se svítivá hillka zalíbila ženě a ptala se se zdvihlým palcem jestli beru stopy. Řekl jsem že vezmu jen jí, a to nejlépe před sebe. Když jsem viděl obličej jejího přítele, zvedl jsem koleno nad řidítka a rychle oddupal pryč. Sjezd ke Zvíkovci byl serpentinový, takže nic moc. Vždy jsem musel před zatáčkou zabrzdit, ale po těch kopcích co jsem měl za sebou, to byla vítaná změna.

Hillka na 100km výletěHillka na 100km výletě

Zvikovec je vodácké středisko na dolním toku Berounky. Hrozně se mi tam líbí. Tak jsem si sedl jen tak k řece, pozoroval jak plyne a nabíral síly na dalších 60 kilometrů. Počasí bylo na tak dlouhý výlet ideální, zataženo, ale ne úplně, taková ta šedá obloha před deštěm,bez deště a vítr skoro nefoukal. Doplnil jsem vodu a v půl desáté vyrazil směrem ke Skryjským jezírkům. Nejdříve jsem vyjel nahoru, takže jsem měl Berounku krásně před sebou. Následoval sjezd dolů ke Skryjským jezírkům. Ty jsem bohužel vidět nemohl, protože bych musel jet terénem skoro dva kilometry, a to se silničnímu plášti moc nechtělo. Pak opět kopec nahoru. To byla nejtěžší část trasy, skoro nekonečné pětikilometrové stoupání mi dalo zabrat, ještě že to bylo lesem. Nad kopcem jsem zvolil cestu přes městečko Broumy, což už začlo být pro mě prozkoumávání neznámých krajů. Zabloudění jsem se ale nebál, protože jsem měl stažené mapy v telefonu.

Cesta do Broum byla klidná. Většinou v mírném sjezdu. Začal jsem potkávat první cyklisty. Někteří udiveně koukají, někteří hodí hlášku typu: ,,To je teda stroj’', a nebo malé děti ukazují se slovy ,,On má koloběžku mami!’’. Po Broumech se začalo rozevírat krásné údolí, odbočil jsem tedy kousek na pole a vychutnával si výhledy na krajinu. Hlad mě ale vyhnal zpátky na cestu. Čekal mě krásný, dlouhý 6 kilometrový sjezd s více než 300 výškovými metry až ke hradu. Pod hradem Křivoklát jsem se stavil na oběd. V nohou jsem měl 70km. Vývar, grilovaný losos a lívance polévané malinami byly skvělou odměnou za dosavadní cestu.

ParádaParáda

Teď už to je v pohodičce 30 kilometrů víceméně po rovince. Na cyklotrase z Křivoklátu do Městečka jsem se bál o přední kolo, takže místo plynulé jízdy jsem kličkoval mezi kameny a mnohdy i převáděl. V Pustovětech jsem doplnil vodu a pochutnal si na nanuku. A pak vyrazil s takovým elánem, že mi vůbec nepřipadalo, jako bych měl za sebou více než 80 kilometrů. Začal jsem si říkat, že bych klidně dal i víc. Moje myšlenky však utnul prudký kopec z Rakovníka a pak neustávající protivítr. Začínal jsem toho mít plné zuby, ale abych dojel do stovky, musel jsem zvolit delší trasu přes Kněževes. Kousek před cílem svítilo na tachometru 99 km. Tak jsem ještě dal oslavné kolečko po vsi a dorazil po 8 hodinách domů. Ještě jsem stihl dokoukat závěr etapy Tour de France, která mě nutno říci také motivovala k mému výkonu.

S tempem jsem spokojen 100 km za s průměrem 17 km/h.

Koloběh mě nesmírně baví a naplňuje-skvěle strávený den. U prvního kila to rozhodně neskončí.

Celá trasa výletu je zde: https://www.endomondo.com/users/14615965/workouts/760294163