12.6.2019

Okolo chalupy naposledy a tradičně pro Miloše Dvořáka

Honza Vlášek Reporty a výsledky
Okolo chalupy se jelo letos naposledy a naposledy vyhrál tedy Miloš Dvořák...
Závod Okolo chalupy o poslední palačinku byl skvělý. Ideální počasí, nádherné zázemí, perfektní pořadatelky, delikatesní guláš a sádlo se škvarky, grandiózní výkony. Všichni, kteří jeli dvě kola (200km), konstatovali, že je to nesmysl a že to už nikdy nepojedou. Ostatně jako každý rok. Tentokrát to ovšem dodrží. Příště se jede něco jiného. Co, to ukáže čas. Všichni říkali, že je to nesmysl. Až na Marka Fořta. Ten jediný si dokázal vychutnat každý metr trati dvakrát. To je tak, když člověk vystoupí ze shonu doby a řekne si, že se nebude nikam hnát, přestože jede závod.
 
A nyní už vše směřuje k Přejezdu republiky. Lehký úvod do propozic: Cíl bude v Kempu Veveří a přibude jeden kontrolní bod v Dobrkovské Lhotě. Myslím, že se máme na co těšit.
Výsledky zde:

https://www.kolobezkyhodkovice.cz/www-kolobezkyliberecko-cz/Okolo-chalupy-2019-b19557.htm

Okolo chalupy 100km/1670m (1 okruh)

Seriál dlouhého koloběhu dnes pokračoval v malebném Českém Ráji. Ráno v trochu chladnějším i větrném počasí odstartovalo po rozpravě estrádového baviče Pavla Štorka několik desítek koloběžkářů. Na startu nemohla chybět meteorologická legenda Miloš Dvořák,který si tu pravidelně svým výsledkem nad mladšími kolegy vylepšuje svůj rodinný rozpočet.
Já jsem hned v prvním kopci zjistil, že bolest v lýtku dnešní projížďkou kupodivu nezmizí. Kdyby to nebylo v domácím prostředí, tak fakt otočka, dneska mě nezachrání ani lehká kolobrnda.

Největší problémy byly v kopcích, takže jsem musel střídat nohy nepravidelně(1/4+3/4), na rovinách to ještě jakž takž šlo. Kolem Sušek na opatrníka 66 km/h do jednoho z nejhezčích míst v ČR - Malá Skála. Dole u Boučkova statku sice občerstvení, ale po 20 km je to moc brzo. Táhlým kopcem přes Sněhov ke Kopanině jedno velké trápení. Následuje fajnový sjezd a pod Frýdštejnem (nejen mnou kritizovaný úsek) nejprve prudký sjezd po úzké silničce z brzdou na ráfku a pak i kousek vložky po hliněno kořenovo -kamenité stezce a následný sjezd do Hodkovic, kde se opět zase docela brzdí…
Dále směr Trávníček a odsud mě důvěrně známý kopec po rozbité silnici na Sedlištku. A už po houpavých rovinkách přes stopku na Nechálově, kde si později dala kolegyně Aurora s autem pusu. V Chocnějovicích doplnění vody do bidonu a dále tak trochu společně s Honzou Morávkem, což jsem byl docela rád, že aspoň občas někoho vidím.

Zákruty kolem rybníka Brandžeš a vidím, že někoho z kolegů trochu dojíždíme, přestože moje Pejrackové tempo se mi nezdá moc rychlé. Ale zase jak přijdou kopce, tak jsou hoši fuč a já celou cestu myslím na to, jestli mě můj problém co nejdříve pomůžou vyřešit zlaté ruce Richarda Jisla. Sjezd z Rytířovy Lhoty do Libošovic po nové silnici a odsud táhlými kopci přes Pekařovu Bránu do Vyskeře se zdá býti už nekonečný.
Kdo chce, jede 2 okruhy, to já dneska po 5 hodinách, navíc o půl hodiny déle než obvykle, ani náhodou. Dvoustovkáři dopadli dle očekávání, Dvořák si v závětří vše očuchá a pak vyrazí jak Nygard a nic ho nezastaví. Za ním skončil věčně usměvavý Marčáno (který se určitě šetří na 1000mil) a Kafka. V cíli výborný gulášek a čas na pokec…